Toto bezpečnostní patero jsem stvořila pro potřeby mých frekventantů v kurzu Démon jako zrcadlo. Jde o soubor pravidel, které jsem sama sestavila a základě svých individuálních zkušeností.

Mrkni, na co bys neměl/a zapomínat, když pracuješ s démony.

1. NIKDY nekomunikuj s démonem napřímo

Ať už v metaforické, nebo konkrétní rovině. On Ti nemá co nabídnout. Není to inteligentní forma života, nemá vlastní logiku a vlastní inteligenci. Jen zrcadlí Tvoje hovna. Pokud se o to budeš pokoušet, utopíš se ve vlastní temnotě a nebude to vůbec k ničemu. Čím víc se snažíš o dialog, tím Ti je hůř.

Jak s démonem pracovat bez přímého dialogu najdeš ve třetím videu.

Jo a ještě něco: tady tímhle se z Tebe nestává vymýtač ďábla. Ne aby tě napadlo komunikovat se “superdémony” vyšší úrovně. Pracujeme tady pouze s malými rybami, které souvisí bezprostředně s Tvým bytím.

2. Před i po práci s démonem se očisti

Nesežehnou Tě plameny pekelné, když se na to vykašleš. Jen Ti práce možná nepůjde tak snadno, jak bys čekal/a. Toto malé uvolnění a odložení stresu Ti pomůže dívat se na všechno, co uvidíš a uslyšíš, střízlivě.

O co vlastně jde?

Démoni ve smyslu, ve kterém o nich mluvím já, nejsou záludné bytosti, ale přece jenom nám vrací něco, co jsme zažili, viděli, cítili a nedokončili to. K tomu je potřeba být v určitém rozpoložení.

Pokud do práce se svým osobním démonem půjdeš bez přípravy, může se stát, že Tě něco nečekaného sejme a Ty to nebudeš čekat. Když jsme v napětí, jsme zranitelnější. Neubližuj si.

Časem nebudeš potřebovat k práci s temnotou přípravu, protože si nastavíš mindset, který bude s temnotou smířený. Trvá roky, než se člověk stane rezistentním. Ale odlišíš démonské šeptání od vlastních předtuch a myšlenek. I během dne. Kdykoli. Budeš prostě v chillu.

3. Nezapomeň, že jenom koukáš do zrcadla

Ať se děje cokoli, nezapomínej, že to, co před sebou vidíš, je jen fakin zrcadlo. Jasně, to co v něm uvidíš, bude možná strašně hnusný. Ale není to nic nového. To, co uvidíš, je v Tobě a s Tebou celou dobu. Pokud se Ti to nelíbí, můžeš s tím pracovat. Ale hlavně se ničeho nelekej, neutíkej (ale zase si nevyčítej, když to vzdáš… víš jak dlouho trvalo mně podívat se na úplně elementární problémy? ROKY! A nejsem zdaleka u konce.)

Mysli také na to, že když se snažíš rozčesat temnotu, začne po Tobě házet kamení. Můžou to být “normální” bloky, které vídáš denně, ale mohou být taky zesílené o traumata, na která jsi zapomněl/a. To, co se Ti tu ukazuje, není nic “zvenčí”. Jsou to jen nánosy staleté špíny, hniloby a plísně, které prostě vylezou na povrch, když do nich hrábneš. Ale není to nic nového. A hlavně, neublíží Ti to jen za podmínky, že to nebudeš brát vážně.

Nevěř ničemu, co Ti démon říká. Add pravidlo 1.

Koukáš do zrcadla. Odraz v zrcadle Ti sám o sobě ublížit nemůže pokud mu to nedovolíš. Mnohem nebezpečnější je to, co je za zrcadlem a i tomu se líp brání, když o tom vůbec víš. A moc nad těmito věcmi máš jen Ty sám/sama.

4. Založ si deník

Na tohle nějaké šmíráčky nestačí. Na introspekci si založ sešit a piš do něj kdykoli se ti budou honit hlavou “obrazy ohavné”.

Můžeš se pitvat v tom, proč se Ti ukázaly v dané chvíli. Později se k poznámkám můžeš vrátit a sledovat svůj progres.

5. Nedělej nic, na co nemáš kapacitu

Faktem je, že jednoho krásného dne Tě něco donutí sáhnout si na všechno, na každou jednu sračku, kterou jsi zažil/a nebo udělal/a. Jako se to stalo mně: přišla jsem úplně o všechno a došla jsem k závěru, že tak, jako dosud, už prostě žít nechci.

Podívala jsem se démonům do ksichtu, protože jsem musela, ne že bych se v tom zvlášť vyžívala (o tom víc mluvím v kurzu Démon jako zrcadlo). Chci tím říct, že štěstí v tomhle přeje těm, co jsou skutečně připravení. A není žádná ostuda nebýt připravený zrovna teď.

Správný čas přijde. Zítra. Za týden. Za rok. Za deset let.

Poslouchej, co Ti vyprávím a je na tobě, jak a kdy to zpracuješ.